Leader Fox Casper
Devětadvacítky budou v nabídce domácí značky Leader Fox příští sezónu novinkou a po testu dražší z nich musíme přiznat, že celkem povedenou. Kombinace hravosti, dobrého vedení směru, lehkého jízdního projevu a slušné ovladatelnosti totiž nabídla velice příjemný jízdní dojem.
Zítra je již včera
Spodní trubka má hladký čtyřúhelníkový profil a mírné prohnutí pod hlavou doplněné výraznějším před středovým pouzdrem. Netradiční je prohnutí horní trubky, která tvoří dvojitou vlnu, takže zatímco za hlavou prohnutí nahoru ničemu nevadí, opačné prohnutí před sedlovou trubkou nabídne víc místa pro manévrování s koleny nad rámem. Řetězové vzpěry nabídnou velkou světlost pro průchod pláště, takže zanesení prostoru blátem je minimalizované, navíc spodní můstek je zavařen až ke středovému pouzdru. Sedlové vzpěry mají esovité prohnutí a trojúhelníkový profil doplněný tradičním čtverhranným můstkem.
Zajímavé je použití hlavové trubky v oversize průměru, bez dnes tak často implantované „tapered“ verze pro vyšší tuhost při zatáčení. V tomto případě chybí i pevná osa přední vidlice, takže model RST F1RST 29 spoléhá na rychloupínák. Na celkově velice slušném chování kola se to ovšem nijak negativně neprojevilo. Stěžejní je vždy geometrie a ta se konstruktérům docela vydařila, protože jezdec sedí mírně vzadu, šlape před sebe a ruce má na řídítkách pohodlně vysoko. Skoro jsme měli chuť nějaké podložky pod představcem ubrat, abychom nastavili sportovnější posed.
První kilometry potvrdily solidní tuhost rámu a překvapivě lehký jízdní projev, který tento model směle řadí mezi mnohem dražší kousky s velkými koly. Odvalování plášťů, perfektní přenos síly a vyšší míra tuhosti rámu nabídly slušnou akceleraci i ze sedla a velice příjemný pocit ve výjezdech nebo i při okamžitém zvýšení tempa na rovině. Komfortnější posed v tomto případě nebyl na obtíž, rám je dostatečně dlouhý, aby jezdec mohl za řídítka pořádně zabrat.
To bylo ve výjezdech znát hlavně v prudších koncovkách, kdy stačilo jen mírně přesunout těžiště dopředu a kolo nemělo snahu zvedat se na zadní. Navíc sedlo s protiskluzovou úpravou drželo jezdce perfektně na zvoleném místě. Sice bylo třeba při změně posedu nadlehčit výrazněji sedacím partiím, ale na zvoleném místě už jsme seděli jak přikovaní. Větší míra komfortu by sedlu neškodila, zadní partie sice byla pohodlnější, ale tvrdší skelet nenabídl ve střední části takovou pružnost, navíc v kombinaci se sedlovkou průměru 31,6 mm tak byly sedací partie více vystaveny rázům od terénu. Z nich se sice část ztratila v rámu, ale přece jen byl projev trochu sportovnější. Naproti tomu ve sjezdech jsme ocenili slušnou kopírovací schopnost vidlice, která dokázala pohltit i silnější nárazy a přitom nabídnout citlivost i z kraje zdvihu. Lockout z řídítek pak fungoval stoprocentně, takže ve spurtech se dala kola roztočit během okamžiku.
Jestliže na rovině a do kopce jede bike naprosto lehce, pak ve sjezdech jsme rovněž nenašli žádné omezující vlastnosti. Úhel přední vidlice není tak ostrý jako u některých devětadvacítek, ale zároveň nabídne perfektní točivost v kombinaci se stabilním držením zvoleného směru. Ačkoliv rám působil delším dojmem, tak nebyl problém hbitě zatočit i v uzavřených zatáčkách nebo se lehce proplétat po klikatých stezkách. Předek točil velice hbitě a zadní partie rámu celý projev jen nepatrně umírňovala k celkové vyváženosti.
